Partitury

Originál

Ich lasse dich nicht, du segnest mich denn, BWV Anh. 159. Johann Sebastian Bach. A cappella. Sacred , Motet. Language. German. SATB.SATB.

Překlad

Neopustím tě, leč mi požehnáš, BWV Anh. 159. Johann Sebastian Bach. Cappella. Sacred, Motet. Jazyk. Němec. SATB.SATB.

Originál

The composer of this motet is unnamed in the original score, which was copied by Johann Sebastian Bach and his pupil Philipp David Kräuter about 1712. 1713 in Weimar. Johann Sebastian Bach collected this manuscript in his "Alt-Bachisches Archiv", a collection of musical works of his predecessors. In the 19th century it was attributed to his uncle Johann Christoph Bach. Present-day musicologists lean towards Johann Sebastian's authorship instead. They definitely consider that Johann Sebastian Bach is at least the author of the 2nd part. bars 84-116. or of the complete motet. The final chorale, a chorale harmonization by Johann Sebastian Bach. BWV 421. , is probably an addition by Johann Gottfried Schicht, the editor of the first printing. Leipzig 1802. The. partial. autograph gives no indication beyond the comment " Fine ". end. that follows bar 116. For further information read the preface of this new edition. Die Motette ist ohne Nennung des Komponisten in einer Partitur überliefert, die von Johann Sebastian Bach und seinem Schüler Philipp David Kräuter 1712. 1713 in Weimar geschrieben wurde. Sie war Bestandteil des „Alt-Bachischen Archivs“. Im 19. Jahrhundert wurde die Motette auch Johann Christoph Bach zugeschrieben. Ob Johann Sebastian Bach der Komponist der Motette ist, ist nicht einwandfrei zu klären. Die neuere Bachforschung neigt eher seiner als Johann Christoph Bachs Autorschaft zu und geht davon aus, dass er mindestens als Bearbeiter oder. Teil-. Autor des Werkes anzusehen ist. Der Schlusschoral stammt zwar von Johann Sebastian Bach. BWV 421. , ist aber wohl eine Zutat des Thomaskantors Johann Gottfried Schicht, des Herausgebers des Erstducks. Leipzig 1802. In der. teil-. autographen Partitur ist er nicht vermerkt, in ihr findet sich nach dem Schlusstakt 116 der Vermerk „ Fine “. Die Alte Bach-Ausgabe lässt den Schlusschoral weg, die Neue Bach-Ausgabe teilt ihn lediglich als Anhang mit. Für weitere Details vgl. das Vorwort zu dieser Ausgabe.

Překlad

Skladatel tohoto moteta je nepojmenovaný v původním skóre, který byl kopírován Johanna Sebastiana Bacha a jeho žákem Philipp David Kräuter o 1712. 1713 ve Výmaru. Johann Sebastian Bach shromážděné rukopis v jeho "Alt-Bachisches Archiv", sbírka hudebních děl svých předchůdců. V 19. století to bylo přičítáno jeho strýci Johann Christoph Bach. Dnešní musicologists přiklánět k Johann Sebastian autorství místo. Rozhodně za to, že Johann Sebastian Bach je alespoň autor 2. část. tyče 84-116. nebo kompletního motet. Konečný chorál, harmonizace chorál Johanna Sebastiana Bacha. BWV 421. , Je pravděpodobně sčítání Johann Gottfried Schicht, redaktor prvního tisku. Leipzig 1802. The. částečný. autogram neposkytuje žádnou informaci mimo komentářem "Fine". konec. která následuje bar 116. Pro další informace si přečtěte předmluvu tohoto nového vydání. Motet je dodávána bez pojmenování skladatele ve skóre, které Johanna Sebastiana Bacha a jeho žák Philip David bylin 1712. Vznikla v roce 1713 ve Výmaru. Byla součástí "staré Bachova archivu". V 19. Century motet Johann Christoph Bach byl přičítán. Ať už Johann Sebastian Bach složil motet není řádně vyjasnit. Nedávné proud výzkumu je více nakloněn než jeho Johann Christoph Bach autorství, a předpokládá, že to je přinejmenším jako procesor nebo. Částečný. Autorem díla je třeba považovat za. I když konečný chorál je Johanna Sebastiana Bacha. BWV 421. Ale je pravděpodobně složkou Thomas kantor Johann Gottfried vrstvou, vydavatel Erstducks. Leipzig 1802. V. částečný. autogram skóre se nezobrazí, najde v ní na závěrečném cyklu 116 se slova "Fine". Old Bach vydání vynechá poslední chorál, New Bach Edition rozdělit ji pouze jako přílohu. Pro více informací viz. předmluva k tomuto vydání.